Už desetiletí se setkáváme s názory nadšenců a pseudovědců, podle nichž pomáhá hudba rostlinám v růstu. Nové poznatky překvapivě potvrzují, že některé druhy by mohly být schopné rozpoznat zvuky jako je bublání vody či bzučení hmyzu.

Monica Gagliano, bioložka v oblasti evoluce působící na univerzitě v Austrálii, nedávno se svými kolegy provedla pokus – do nádoby v podobě obráceného Y umístili semínko. Jedno rameno z každé nádoby vedlo buď k zásobníku s vodou nebo do plastové trubičky s mnoha zákruty, kudy voda protékala; druhé končilo v suché zemině. Kořeny rostly pokaždé směrem k tekutině, bez ohledu na to, jak snadný či skrytý byl přístup. „Prostě věděly, kde je voda, i když jediným způsobem, jak to zjistit, byl její zvuk uvnitř trubičky.“ říká Gagliano. I když měla semínka možnost výběru mezi vodou a trochou navlhčené zeminy, jejich kořeny vždy směřovaly k vodě. Podle výzkumníků využívají tyto rostliny zvukové vlny k detekci vody na určitou vzdálenost, pro zakořenění si pak lokaci vybírají podle stupně vlhkosti.
Tento výzkum, zveřejněný už ze začátku tohoto roku v Oecologii, není první, co potvrzuje, že rostliny rozpoznají a reagují na zvuky. Studie z roku 2014 ukázala, že rostlina s názvem Arabidopsis umí rozlišit plazící se housenku a vibrace ze vzduchu, dokonce zvýšila produkci toxických látek po tom, co „slyšela“ zvuk krmícího se škůdce. „Máme tendence rostliny dost podceňovat jen kvůli tomu, že jejich reakce jsou pro nás skoro neviditelné. Teď to však vypadá, že listy jsou velice citlivé detektory jednotlivých vibrací.“ říká vedoucí autorka studie, Heidi M.Appel, vědkyně zabývající se životním prostředím na univerzitě v Toledu.

Další důkaz, že rostliny slyší, pochází z jevu zvaného „buzz pollination“, při kterém včela bzučí na určité frekvenci, čímž zvyšuje produkci pylu.
Michael Schöner, biolog na univerzitě v Greifswaldu v Německu, který není součástí nových výzkumů, věří, že rostliny mohou mít orgány vnímající zvuky. „Zvukové vibrace mohou spouštět reakci rostliny skrz mechanoreceptory, což by mohly být vlasovité struktury, co fungují jako membrána.“ říká.
Na základě toho výzkumu vzniká otázka, jestli zvukové znečištění afektuje rostliny stejně, jako zvířata. „Zvuk může blokovat informační frekvence mezi rostlinami, pokud potřebují, například, varovat jedna druhou před škůdci.“ vysvětluje Gagliano.