Často se stává, že zdědíte po rodinném příslušníkovi byt a s bytem na vás také přejde i členství v bytovém družstvu. Takové členství nelze nijak omezit, zvláště, pokud vy jako člen splňujete podmínky, které jsou uvedeny ve stanovách = jedná se z pravidla o podmínky jednoduché, jako například že člen musí být zároveň i vlastník bytu nebo že musí platit nájem – na základě této skutečnosti členovi vzniká nejen vypořádací podíl, pro ty, kteří už byt nechtějí, ale také na podíl celkový.

Kdy nastává přechod

Přechod práv a povinnosti je spjat s nájmem bytového družstva. Mezi tyto práva spojená patří také vypořádací podíl. Samozřejmě, pokud tu něco jako nájem není, tak zde místo nájmu je právo na uzavření smlouvy s bytovým družstvem. Nechcete-li se ale členem stát hned od začátku, tak můžete zažádat o odstup z bytového družstva. Pokud byli členové manželé – členství bylo v rámci SJM, tedy společného jmění manželů, tak jestliže jeden z nich zemře, přechází podíl se všemi právy a povinnostmi na toho druhého. Družstevní podíl se také může rozdělit.

Právo na vypořádací podíl

Vzniká dle obecné právní úpravy. Taková částka, která je posléze obdržena jako vypořádací podíl nesmí být nižší než splněná vkladová povinnost člena! Pokud tedy byla vkladová povinnost 250, nemůže vám bytové družstvo vyplatit vypořádací podíl za 200. Zkrátka, minimálně to, co jste vložili do družstva, to také dostanete. Spousta lidí tápe, kdy je vlastně splatný takový vypořádací podíl, kdy dostanete ty peníze – až po vyklizení bytu, na což máte dle zákona lhůtu 15 dnů od ukončení.

Může se také stát, že vás družstvo vyloučí samo, to však neznamená, že vám neposkytne vypořádací podíl. Lhůta na vyplacení většinou začíná běžet buďto od nabytí právní moci rozhodnutí soudu o vyloučení člena NEBO také po marném uplynutí lhůty na vyslovení neplatnosti takovéhoto vyloučení z družstva.